Historie lipňanské usedlosti číslo 16.

18.01.2010 10:52

Když jsem v červenci 2006 objížděl na kole na Hané místa svých předků, jedna z mých návštěv patřila spolubadateli z olomouckého archivu. Nevedla mě k němu jen touha si popovídat, ale zároveň navštívit grunt, na kterém bydlí a který shodou okolností obývali moji předkové od 17. do 19. století. Konkrétně v mé přímé linii 141 let. Zatímco mí kolegové vesele srkali kávu a s nadšením si sdělovali své badatelské úspěchy, plány a naděje, seděl jsem vedle nich poněkud nepřítomen. Tělesně v teplém létě moderní doby, duševně daleko v dávné minulosti na návštěvě u svých předků. Pan kolega ráčí prominout...

Prvního držitele usedlosti č. 16 v Lipňanech můžeme nalézt v lánovém rejstříku z roku 1657, kde je jako majitel uveden Jakub Zavadil. Dalším pramenem k historii tohoto domu je soupis usedlostí pro komínovou daň z roku 1668, kdy je pro změnu uveden jako držitel tohoto půllánového statku o velikosti 40 měřic staromoravských Bartoloměj Hradil.

 

I. generace rodu Chytilů

V r. 1677 se v Lipňanech objevuje Martin Chytil (kolem roku 1644 - 1704), zakladatel Lipňanské větve Chytilů. Doklad o tom nalezneme v tršické matrice, kde je uvedeno narození jeho dcery Maryny a později dalších dětí. Odkud do Lipňan přišel není známo, ale Chytilů zde v té době v okolí bylo více. Určitým pojítkem by mohl být zápis o narození pravděpodobně nejstaršího syna a pokračovatele rodu Jana Chytila, které však v nejstarší matrice Tršické farnosti (založena r. 1666) není. Jediným dokladem je až jeho sňatek z r. 1703 s Marinou Hnátkovou.

Zda Martin Chytil bydlel od počátku na č. 16 se zatím ověřit nepodařilo. Tuto osedlost pojímá za vlastní až r. 1693, o čemž svědčí zápis s gruntovní knihy:

Léta Páně 1693 dne 27. února z milostivé vůle a nařízení vrchnosti milostivé za fojta Jana Břouška, purkmistra Pavla Prášila a konšelů Ondřeje Řeháčka a Jana Chalupy vzal jest grunt nahoře jmenovaný Martin Chytil od Batoloměje Hradila se dvěma a půl čtvrtěmi rolí v těch měrách a hranicích dle v roce 1690 rozměřených, zvláště k tomu náležejícícm příslušenstvím za sumu 833 hřiven 12 grošů. Jednu každou hřivnu po 28 groších a jeden groš po 7 denárech počítajících, té sumy každoročně při termíně svatého Václava spolu závdavek a purknecht po 8 hřivnách jednomu každému nápadníku dle vejsady ukládati povinen bude až do splacení úplné té sumy. Rukojmí za grunt a dobré hospodářství úplná obec rukou nerozdílnou. Stalo se v dědině Lipnanech léta a dne svrchu psaného.

- následuje seznam plateb vrchnosti a nápadníkům 

Tímto se dostal na dvě staletí tento grunt do majetku rodu Chytilů.

Martin Chytil měl se svou ženou Annou minimálně 6 dětí. V rodné matrice jsou uvedeny celkem čtyři z nich a to: Maryna (*1677), Magdaléna (*1677), Václav (*1683) a Kateřina (*1689). Dále je v úmrtní matrice uvedena dcera Anna, která zemřela ve věku 5 let v r. 1679. Doklad o pravděpodobně nejstarším synovi Martina Chytila, Janovi, je z 26.4.1703, kdy si v Tršicích bere za manželku Marynu Hnátkovou, dceru Jiřího Hnátka a Rosiny Pastýřové. A který se měsíc před smrtí svého otce v r. 1704 stává majitelem domu.

 

II. generace rodu Chytilů

O koupi gruntu Janem Chytilem od svého otce máme v gruntovnici jen střídmý zápis:

Léta Páně 1704 dne 7. března po jistým a dokonalým povolením milostivé vrchnosti úřadu hejtmanského koupil ten grunt Jan Chytil po otci svém Martinu Chytilu v těch mezích a hranicích jak od starodávna v užívání byl za sumu 833 hřiven 12 grošů i z tej sumy každoročně za závdavek po 8 hřivnách nápadníkům napřed psaným spláceti povinen bude až do vyjití. Rukojmí za řádné hospodaření celá obec.

- následuje seznam plateb vrchnosti a nápadníkům

 

Jan Chytil se svou manželkou Marynou Hnátkovou zplodil celkem pět dětí: Pavla (*1704), Veroniku (*1709), Annu (*1711), Marinu (*1715), Rosinu (*1715). Při porodu posledních dvojčat v r. 1715 Maryna umírá a v témže roce si Jan Chytil bere za svou druhou manželku Marii Vlčkovou z Čechovic, se kterou má dalších 8 dětí: Rosinu (*1717), Marinu (*1718), Alžbětu (*1720), Magdalénu (*1721). Apolonii (*1723), Martina (*1725), Annu (*1728) a Josefa (*1734). Povinnost spravovat grunt připadla nejstaršímu synu Pavlovi (1704-1762), pokračovateli Lipňanských Chytilů.

 

III. generace rodu Chytilů

3. generaci představuje výše uvedený Pavel, který se v Tršicích 1.3.1727 žení s Barborou Prášilovu, dcerou Martina Prášila a Magdalény Plchové. Grunt samostatně převzal o čtyři roky později. V gruntovních knihách o tom svědči zápis:

Léta Páně 1731 dne 1. srpna s dovolením milostivé vrchnosti a úřadu hejtmanského za purkmistra Václava Zemana, rychtáře Jana Zapletala ujal grunt ten Pavel Chytil od otce svého Jana Chytila v těch mezích a hranicích jak od starodávna v užívání byl za sumu 833 hřiven 12 grošů. Z té sumy každoročně i se závdavkem po 8 hřivnách nápadníkům spláceti povinen bude. Otec sobě vymiňuje na 4,5 měřic role a 0,5 měřice na předivo, k tomu loučku a kousek zahrady. Rukojmí za dobré hospodářství Václav Chalupa a Jiří Zatloukal.

- následuje seznam plateb vrchnosti a nápadníkům 

S manželkou Barborou měl Pavel celkem 8 dětí a to: Tomáše (*1728), Jana (*1730), Floriana (*1733), Annu (*1735), Pavla (*1737), Kateřinu (*1740), Petra (*1740 - od r. 1775 uváděn jako držitel usedlosti č. 7 v Lipňanech) a Rosálii (*1745).

 

IV. generace rodu Chytilů

Původně měl být grunt připsán prvorozenému synu Tomáši, který ale v r. 1744 ve svých šestnácti letech umírá. Místo Tomáše se tedy ujal hospodaření druhorozený Jan (1730-1793). Stalo se tak pravděpodobně r. 1759, avšak v gruntovnici o tom zápis chybí.

Jan Chytil se 29.1.1755 v Tršicích žení a Apolonií Michnovou a další generace rodu Chytilů počíná Matějem (*1758), Eleonorou (*1760), Valentinem (*1760), Johanou (*1762), Alžbětou (*1764), Petronilou (*1766) a Annou (*1768).

 

V. generace rodu Chytilů

V r. 1792, tři roky po svatbě s Kateřinou Prečánovou z Velkého Týnce se hospodářem na č. 16 stal Valentin Chytil. V gruntovnici se o tom pojednává následující zápis:

 

Na žádost Jana Chitila se připisuje synovi Valentinovi grunt, který jemu nadjmenovaný otec v těch mezích a hranicích a s tím právem a povinnostmi jak on užíval pod následujícím způsobem oddává:

1) Odevzdává Jan Chytil synovi Valentinovi k tomu gruntu 2 vozy, 4 koně, 2 pluhy ,4 brány a jinší hospodářství jakkoliv se vynakládá, kterýž to grunt on Jan Chytil na sv. Jana Křtitele tohoto 1792 roku jemu Valentinu docela odstoupiti chce a se zavazuje po odstoupení tohoto gruntu.

2) Otec odebere 3 snop a žádouce si pro sebe a svoji manželku až do jeho a manželčiny smrti následující výminku, totiž světničku v gruntu a na 6 měr role, pak všechno, jak jinší vejminkáři užívají.

3) Zavazuje se otec všechny, krom hřiven a všeho dluh na tom gruntě visící dluhy sám vyplatiti a kdyby on sice než ty dluhy zaplatí nebo pominul, tehdy popouští polovic vejminy, dvě míry na 4 míry, hospodář ty vyplacené dluhy sám vyplatiti povinen byl.

4 )Odevzdává otec Valentinovi ty vyplacené hřivny všechny, však ale ty nevyplacené on Valentin nápadníkům vyplatiti povinen jest. Ostatek vykazuje učiněné smlouvy manželské mezi Valentinem a jeho ženou Kateřinou od 14.9.1789. Stalo se v kanceláři tršické 8. 2. 1792.

Valentin Chytil se oženil 13.10.1789 ve Velkém Týnci s Kateřinou Prečánovou, dcerou Ignáce Prečána a Marie Skopalíkové. Spolu měli celkem 6 dětí: Rozálii (*1790), Annu (*1792), Marii (*1796), Terezii (*1798), Jana (*1801) a Antonína (*1804).

 

Jelikož oba synové zemřeli v dětském věku (Antonín v r. 1805 a Jan v r. 1808), musel grunt připadnou některé z dcer. Jelikož prvorozená Rozálie umírá v r. 1800, dědictví gruntu přešlo na druhorozenou dceru Annu, která se v r. 1810 vdala za Bartoloměje Lohna z Vacanovic. Další sestra Marina zemřela taktéž v dětském věku a poslední dcera Terezie se v r. 1817 vdává za Františka Zlámala na grunt č. 53 do Doloplaz. Tímto končí půldruhého století trvající historie rodu Chytilů v Lipňanech. Zápis o převodu gruntu na Bartoloměje Lohna zní takto:

Dle svatebních smluv od 20. května 1810 vzal sobě Bartoloměj Lohn z Vacanovic za manželku Annu dceru Valentina Chytila a odevzdal on dle tiech smluv po smrtin svoji matky Apolonie jemu svojemu zeti Bartoloměji Lohnovi tan grunt při svatým Janu v roku 1814 pod následujícíma závazkama totiž:

1, Ponechal on Valentin Chytil při tom gruntě jakožto příslušenství 4 koně, 4 brány, 2 voze, 1 pluh, 2 krávy a dva kuse černýho dobytka a poněvadž on to místo při svatým Janu jemu novýmu hospodářovi odevzdal, tak ponechal jemu na živnost až do (???) 10 měřic rži, 10 měřic žita, 1 měřicu hrachu a 1 měřicu kaše. Za kteréžto grunt jistí nadejmenované příslušenství, on nový hospodář Valentinovi Chytilovi dle smluv od 20. května 1810 čyři tisíce rýnských tehdáž jdoucích pěnězách to jest v bankocedulách (bankocetlích?) na (...) svoje děti, jak zaplaceno (...) pročež se pozmiňuje, že jemu, novému hospodářovi dle jeho smluv tento grunt čistý beze všeho dluhu se odevzdal.

2, V roku 1814 při odevzdání místa odebral Valentin Chytil třetí snop ze rži, a ze žita a na budoucnostze svojou manželkou KAteřinou až do obojích smrti celou tu vejminu s obyčejným obděláváním hospodáře. K výměny, kterou matka Chitilova Apolena až do svoji smrti užívala. Ostatní se pozměňuje.

V Tršicích 18. března 1817

Dne 27. června 1817 předstoupil na kancelář Bartoloměj Lohn ze svojí manželky otcem a ninějším výměnkářem Valentinem Chytilem a oba se vyjadřuje, on  Valentin Chytil pro sebe a svoji manželku Kateřinu až do svoji obou smrti jemu přináležející vejmeny, která šest měřicí vynáší na dvě měřice nynějšímu hospodářovi Bartoloměji Lohnovi k místu odstupují a to proti tomu, aby on Bartoloměj Lohn jemu Valentinu Chytilovi za ty odstoupený dvě měřice vejminkářské roli čtyřista rýnských ve vídeňských waluti(?) splatil, kteréž on Valentin Chytil na vydědění svojí dceři Terezii při jejímu vdávání nyní potřebuje. Valentin Chytil potvrzuje, že od svojeho zetě za ti do svojí a jeho manželky Kateřiny smrti k místu odstoupené měřice role každoročně jen s oziminou, to jest ze žitem dvě a rži své měřici obsívat právo míti budou.

Bartoň Lohn

Valentin Chytil

Kasspar Mallata unterschrift erbetanen

Touto pohledávkou skončilo užívání usedlosti rodem Chytilů. Dalšími držiteli byli v letech:

1810-1842 Bartoloměj Lohn

1842-1856 Valentin Lohn

1856-1896 František Mráček

1896-1910 Julius Mráček

1910-1919 Marie Mráčková

1919-1949 Vincenc Vláčil

1949-1980 Vítězslav Černík

od r. 1980 ing. Vladimír Černík

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode